čtvrtek 16. března 2017

Konec světa je na Mohérových útesech

Mohérové útesy jsou jednoznačně nejnavštěvovanějším místem v Irsku a já už rozhodně chápu, proč. Hned v prvním dnu volna v mé nové práci jsem se rozhodla využít toho, že tento skvost mám jen 2 hodiny chůze od domu a udělala jsem si procházku neuvěřitelnou krajinou.
........................................................................


Překvapení v podobě deště
Z Doolinu, vesničky, ve které bydlím a pracuju, jsem se vybrala kolem jedenácté hodiny, docela nelogicky zrovna, když se zatáhlo. Samozřejmě počasí nezklamalo, a jelikož zatažení oblohy v Irsku znamená jasný déšť, nebo alespoň mrholení, po chvilce jsem začala váhat, jestli to neotočit zpátky do pohodlí karavanu. Podle počasí ale mělo být škaredě jen kolem poledne, proto jsem nakonec s kapucí na hlavě pokračovala dál. A udělala jsem dobře.

Brána do ráje
Asi po prvním kilometru a půl jsem se konečně dostala na hlavní cestu a po té pokračovala přes celý Doolin a ještě kousek za něj. Tam jsem se měla z hlavní cesty odpojit a pokračovat po "polňačce." na pobřeží oceánů až k útesům. Jaké překvapení, že cesta byla ale zavřená bránou (což je tady v Irsku úplně normální - zdi kolem polí a brány). Naštěstí to ale okolo vypadalo, že nejsem jediná, kdo se kdy pokusil přes bránu dostat, takže jsem vyšlapaným chodníčkem proklouzla na bahnitou cestu taky.

A jsem v ráji
A tehdy jsem se začala usmívat a mít ohromnou radost z toho, co jsem viděla. Úzká cestička se táhla skrz obrovskou plochu pokrytou jasně zelenou trávou (ještě pořád mě udivuje, jakou tady mají zelenou trávu i v zimě) a téměř nikde nebylo vidět jediný dům, nebo známku po civilizaci. Nemluvě o tom, že za celou dvouhodinovou cestu jsem potkala tři lidi. Prostě nádhera, říčky a potůčky tvořící na okrajích útesů malé vodopády, obrovské vlny narážející na útesové stěny a kropící vás jemným deštěm, na což vás upozorňovaly značky podél cesty.

Zvrtnutý kotník těsně pod vrcholem
Jakmile jsem se tímhle rájem prokráčela až pod poslední kopec, který mě měl dostat na vyhlídku, moje radost přešla. Nejvíce bahnitá část cesty a do nejprudšího kopce zavinila to, že jsem uklouzla a do bahna se rozplácla. To by bylo úsměvné, kdybych si však při tom nepřisedla kotník, který parádně nekřupnul a bolest mi nevehnala slzy do očí. Samozřejmě jsem se ale nechtěla vzdát toho dech beroucího výhledu, který mě měl čekat o asi 60 metrů dál, takže jsem se po několika minutách zvedla a nahoru dokulhala.


Nejkrásnější místo na světě a křupnutí kotníku No. 2
Nahoře sice šíleně foukalo, ale to mi nezabránilo sednout si na jeden z kamenů tvořících jakousi terasu a vychutnat si svačinu společně s naprosto neuvěřitelným výhledem. Ano, cítíte se tam jako na konci světa. Obrovská propast pod vámi a moře, kam jen oko dohlédne. Prostě něco úžasného. Na to, že jsem cestou nepotkala skoro ani živáčka, nahoře už se střídaly hromady lidí na kamenech a soutěžili v tom, kdo bude mít hezčí fotku. Já si poseděla několik minut a když mi začalo být díky větru chladno, zvedla jsem se, že půjdu zpátky. Kotník bolel, ale nic hrozného. Teda alespoň do té doby, než jsem se dostala na místo mého prvního pádu. Foukl vítr a jelikož jsem to nečekala, zavrávorala jsem a v bahně uklouzla znovu. Tentokrát jsem se sice neválela na zemi, ale kotník křupnul znovu. A mnohem silněji. Ok, takže domů pěšky nejdu, to je jasné.

První irské stopování
Vydala jsem se teda na hlavní cestu, kde nejezdila skoro žádná auta, vytáhla svůj stopovací blok a načmárala nápis DOOLIN. Tak nějak se říká, že Irové jsou úžasní, hodní a milí lidé, díky čemuž jsem doufala, že mi zastaví ideálně hned první auto. Haha, ne. Asi po půlhodině kulhavé chůze se mi teprve podařilo někoho stopnout, ale měla jsem štěstí, že mě starý pán, kterému jsem skoro nerozuměla, dovezl až do Doolinu, i přesto, že tam původně nejel. Takže díky, pane, ušetřil jste mě dloooouhé a bolestivé cesty!


Takže, abych to trochu shrnula, Mohérové útesy jsou jednoznačně jedno z nejkrásnějších míst, jaká jsem kdy navštívila a myslím, že pokud máte rádi výhledy, rozhodně byste toto místo měli navštívit taky. A ideálně ne úplně v létě, protože už teď si umím představit, jak moc přelidněné to tam bude třeba během prázdnin.

Byli jste se na útesech podívat nebo je teprve plánujete? Dejte vědět do komentářů!

12 komentářů:

  1. Jestli budeš mít cestu, zkus giant causeway v severním irsku :) taky moc hezké

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojojojo, to je místo, které by mě docela zajímalo v Irsku taky! Snad bude čas, díky :)

      Vymazat
  2. Cliffs of Moher jsou úžasné. Byla jsem tam už 6x a pořád stejně člověk stojí s otevřenou pusou a pocitem nekonečna. V Clare je rozhodně ještě hezký Kilkee a jejich cliff walk.
    County Kerry (Dingle, Ring of Kerry, Killarney NP) je must! Pokud bys měla příležitost odbočit z ofiko Ring of Kerry a jet to přes Portmagee, jsou tam kousek Kerry Cliffs a při fajn počasí jdou od tama skvěle vidět Skelligs a Puffin Island.
    Mizen Head v co. Cork a pláže cestou k ní. Connemara NP v co. Galway. Glendalough a Wicklow Mountains. Howth - projít se po útesech až k majáku, jet tam v neděli, kdy jsou tam trhy! Pokud budeš mít štěstí, uvidíš i lachtany. :)
    Slieve League je prý nádherné, já osobně to ještě nestihla teda, ale kamarádka byla. :) Celkově prý co.Donegal a Sligo stojí za to.
    A co stojí za to je i Sev.Irsko (teď obzvlášť, pokud je člověk fanoušek Game of Thrones :D, ale taky je tam už hodně lidí) - Giant's Causeway, Carrick-a-Rede Bridge, Dunluce Castle, Dark Hedges... :)
    Ono celkově asi všude v Irsku. :D Hlavně užívej! Chybí mi ta zelená tráva a pastviny všude kolem. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeeee, děkuji za vyčerpávající komentář. Plánujeme a doufáme (to hlavne :D), že nám ještě vyjde nějaký delší road trip po Irsku, takže určitě použijeme tvoje info jako pomocníka :) díky!

      Vymazat
  3. Ty fotky mi strašně připomněli útesy ve Víku na Islandu. Musí to tam být parádní Anet! A ten karavan ti normálně závidím :) Tomu se říká : vystoupit z komfortní zóny :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. do prčic, mám tam hrubku a nejde mi to opravit :D *připomnělY samozřejmě :D

      Vymazat
    2. Jsem ráda, že sis hrubku opravila :D ale neboj, nebrala bych to špatně :D
      jinak útesy jsou neskutečné a věřím, že Island je úplně stejně neskutečný :D :)
      A co se karavanu týče, je to docela záhul v některých chvílích, ale zvykám si a už se mi tu vážně líbí :) chystám i článek o životě v karavanu, tak uvidíme :D

      Vymazat
  4. Nikdy jsem tam nebyla, ale určitě to plánuji! To je nádhera a ten kotník teda není sranda, sama to znám :)
    Ejnets in Lisboa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty moje kotníky jsou zlo! Stačí mi jít po rovné cestě a stejně jsem schopná si ho totálně zvrtnout a pokřupat :D Ale už je lepší, předevčírem jsem dokonce zkusila běhat a relativně to šlo, takže pohoda :)
      Útesy určitě navštiv!

      Vymazat
  5. v Anglicku som bola na jednom tiež s najznámejšíc utesov no nespomeniem si ako sa volaju dole na juu, potom neviem ci je to utes je to skor skala PREIKENSTOLEN v norsku toto bola riadna pecká :)

    http://teenmumy.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V UK jsou Seven Sisters, asi myslis tyhle :) ty jsou taky na mem Bucket listu :) a Norsko s Preikenstolenem samozrejme taky! A taky Trolltunga v Norsku :)

      Vymazat
  6. Máš překrásné fotky :)

    www.ftcfblog.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat

Za každý komentář budu opravdu vděčná. Díky! :)